Aperite Portae

    Právě včera jsem přetrpěla imatrikulaci. Což je strašně zdlouhavý proces, během kterého musíte slibovat na insignii fakulty, na které studujete. Potom vám dají takovej cár papíru a to je vlastně celej kumšt. 
   No, a kvůli tomuhle tam tvrdnete dvě hodiny...

   Začlo to tak, že jsme měli ve 12:30 sraz ve vestibulu Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Tam nás řadili podle oborů, které studujeme a také podle abecedy. To byla taky docela fraška. Vzhledem k tomu, že byli tací, kteří došli pozdě, tak se to pak muselo ještě dořazovat. No, tak pak jsme tam stáli bůhví jak dlouho seřazení, než nás pustili do auly a vysvětlili nám zasedací pořádek. 
   Pak nám konečně vysvětlili, co ta imatrikulace vlastně obnáší a zhruba nám popsali její scénář. Takže první informace se k nám dostaly vlastně až když už to skoro začlo. 
   No, tak potom si nás podle seznamů ještě dvakrát překontrolovali, jestli jsme opravdu správně seřazení a potom to konečně začlo.

   Takže nejdřív famfáry a Pedel přivedl děkany, proděkany a možná ještě nekoho dalšího. Když je člověk obklopen vysokýma chlapama, tak holt pořádně nevidí. No, potom všichni měli proslovy a kdesi cosi. No, a pak si nás tam postupně konečně volali, abysme dali dva prsty nad insignii a řekli slibuji. Přitom nás samozřejmě fotili (150 korun za fotky, i s poštovným. A je jich jenom 5).
   Dál jsme si pak potřásli rukou s proděkankou, či kdo to byl, dala nám cár papíru a zařadili jsme se na konec naší řady s tím, že až si pro diplom došla celá řada, tak se zvedla řada za nama a my si mohli sednout. 
   No, jak říkám, zdlouhavé, nudné a příliš formální. Dokonce po nás chtěli společenské oblečení. Si fandí!!! Jako co si myslí? Já a společenské oblečení? No, jako dobře, tak jsem tam v tom společenském oděvu teda přišla, ale není to něco, co bych si užívala. 
   Možná jsem divná, ale nechápu, proč ze všeho musí dělat takový ceremonie. Nám prostě ty papíry mohli jenom rozdat a nazdar... Tradice nebo ne, byla to šaškárna...

   Aspoň, že to cvičení z programování, co jsem potom ještě měla, stálo za to. :)